Stres: skrytý programátor naší mysli

Znáte ten pocit, kdy celý den jedete na plný plyn, aniž byste si dali jediný okamžik pro sebe? Možná máte dojem, že všechno zvládáte, ale přesto večer uleháte unavení, podráždění, s pocitem celkové nepohody. Někde uvnitř se cosi hromadí a právě tam – skrytě a nenápadně – začíná stres.

Stres nemusí být vždy zjevný, naopak často je neviditelný. Sami na sebe klademe nároky, stavíme se pod tlak, přičemž si ani neuvědomujeme, že jsme ve stresu. Nevědomý stres může být naším neviditelným spolucestujícím celé týdny, měsíce, někdy i roky. A když se konečně projeví, bývá už velmi obtížné se s ním vypořádat.

Věděli jste, že…

…už jeden vědomý nádech a výdech denně aktivuje tzv. parasympatikus – část nervového systému, která uklidňuje, léčí a zabraňuje předčasnému opotřebení tkání?

Dech je vstupní bránou do naší fyziologie. Ne náhodou je základem meditací, jógových technik a relaxačních cvičení. Výdech dvakrát delší než nádech je jednoduchý trik, který máme kdykoliv po ruce.

Proč a jak nás stres ,,programuje”?

Stres je evolučně důležitý – připravuje nás na útěk nebo boj. Ve chvíli nebezpečí mozek vyšle signál, spustí se chemické reakce, aktivují se nadledviny a do těla se vyplaví kortizol – hormon, který nám pomáhá reagovat. V krátkém horizontu jde o užitečný mechanismus. Jenže dnešní stres trvá kolikrát několik týdnů až let.

Chronický stres přetěžuje tělo i mysl. Dochází k tzv. senzitizaci – tělo se stává citlivějším na další stresory. Dokonce i kofein může vyvolat další stresovou reakci. Imunita slábne, objevují se záněty, podrážděnost, ztráta energie, výkyvy nálad, snížení dopaminu až paralýza. A mozek? 

Kortizol se navazuje na receptory v mozku a vyvolává změny – zhoršuje paměť, a přitom paradoxně zafixuje stresující situace, které si pak vybavujeme snadněji než ty klidné a příjemné.

Dlouhodobý stres zároveň oslabuje protimechanismy mozku, které za normálních okolností stres regulují. Když selžou, dochází k přeprogramování mozkových center: mění se naše reakce a prožívání. To může vytvořit predispozice k úzkostem a depresím – i když dříve žádné problémy nebyly.

Stres je jako batoh plný kamenů.

Každý den si do svého pomyslného batohu přidáváme malý kámen – zpožděný e-mail, výčitku, že jsme nestihli cvičit, obavu z budoucnosti. Batoh se zprvu dá unést. Ale jak týdny plynou a kameny přibývají, začnou nás tížit, ozve se bolest v zádech, mysl se unaví…Otázka zní: kdy se zastavíme a některé kameny vyndáme?

A co s tím?

Základem je efektivní odpočinek. Ne takový, při kterém sice ležíme, ale hlavou nám běží, co vše ještě musíme udělat. Skutečný odpočinek znamená uvolnit tělo i mysl. Jako první pomoc i prevence je vhodná:

• meditace – trénink mysli, který posiluje prefrontální kortex, nevědomě zpracováváme nevědomé stresy;

• fyzická aktivita – zvyšuje plasticitu mozku, podporuje tvorbu dopaminu, zlepšuje náladu;

• sauna – krátkodobý, pozitivní stres, který tělo zoceluje;

• dechová cvičení – nádech : výdech - délka 1 : 2;

• komunikace, objímání, sdílení příběhů – jsme sociální tvorové, kontakt uzdravuje.

Kdy naposledy jste udělali něco JEN PRO SEBE  – s plnou pozorností, bez výčitek?

Stres v dětství a jeho vliv na formování osobnosti 

Už v prenatálním období si mozek buduje obranné mechanismy. Příliš stresu v raném věku může změnit jeho strukturu, oslabit schopnost regulace emocí a vytvořit vzorce chování, které si s sebou neseme celý život – např. sklony k úzkosti, panice nebo kompulzivnímu chování.

Naopak drobné a zvládnutelné stresory v dětství pomáhají vytvářet odolnost. Když se dítě postupně setkává s proveditelnými výzvami, učí se, že může překonat nepohodlí. Tento tzv. pozitivní stres posouvá naše hranice, zoceluje psychiku a zvyšuje sebevědomí.Je ale důležité ho správně dávkovat a vyvažovat – příliš mnoho zátěže vede k oslabení a naopak příliš málo k nízké toleranci vůči životním výzvám.

Proto je ideální, pokud děti procházejí řízenými výzvami a učí se zvládat stres prostřednictvím pohybu, meditace, komunikace, hry či kreativních činností. Nedílnou součástí budování odolnosti proti stresu je rovněž dostatek spánku, pestrá strava a pitný režim.

Stres je jako alarm.

Má nás chránit tím, že upozorní na problém. Ale když zůstává zapnutý pořád, ruší nás, vyčerpává a komplikuje nám život. Není třeba alarm odstranit, ale naučit se ho správně nastavit.